Městské muzeum a galerie J.W. Mezerové - "Stará radnice"

Soutěžní otázka 1

Na Staré radnici (Městském muzeu) je vyobrazen znak města Úpice a pod ním římskými číslicemi napsán letopočet. Jaký?

Na začátku druhé poloviny 17. stol. Neměla městská rada žádné prostory, které by mohly sloužit radním pro správu města. Radní se scházeli na jednání
v domě purkmistra nebo v domě některého z konšelů. V domě purkmistra pak byla uložena úřední lejstra, výsadní listiny, pečetidla a další. V roce 1669 zemřel sedlák Libentolar a dům na náměstí byl na prodej, radní požádali o souhlas náchodskou vrchnost, a dům s přilehlými pozemky zakoupili – celkem 42 korců polí a luk. Dům byl chatrný, museli jej rozbourat a na jeho místě postavili radnici.

Stará radnice čp. 30 na náměstí byla vystavěna v letech 1677-78. Na stavbě se podíleli stavitel Kašpar Klopt z Hradce Králové, tesař Martin Kocián z Úpice a náchodský malíř Jan Dedinger. Jednopatrovou radnici s dvěma arkádami v přízemí a věžičkou s hodinami vystavěli v raně barokním stylu. Malá komora v přízemí byla používána jako sklad soli. Za radnicí byly kdysi chlévy a kolny. Budova se několikrát opravovala a celkový vzhled se postupně měnil. Nová věž byla vystavěna v roce 1752. Rozsáhlá přestavba budovy byla zahájena za purkmistra Antonína Nyklíčka roku 1822 a trvala několik let. Znak
a letopočet „MCCXLI“ byl domalován dodatečně až roku 1859 a má připomínat starou pověst o vpádu Tatarů do města v roce 1241. Budova nebyla využívána jen k úředním účelům, do roku 1863 sloužila část radnice dokonce jako hostinec, v prusko-rakouských válkách jako lazaret a v letech 1868 až 1876 jako škola. Poté zde sídlil okresní soud. V letech 1933 dostalo dvě místnosti městské muzeum. Při dalších architektonických úpravách byly zpřístupněny sklepy a byl také obnoven původní, náhodně objevený dřevěný kazetový strop. Při generální opravě v roce 1957 byla nově postavena
v původním slohu barokní věž.

Městské muzeum získalo celou Starou radnici v letech 1961-62. V roce 1993 zde byly instalovány obrazy Julie Winterové-Mezerové, která se věnovala malování květin a podkrkonošské krajiny. Vznikla tím galerie nazvaná po autorce, úpické malířce Julii Winterové-Mezerové. V muzeu je v prvním patře také národopisná místnost a expozice rodiny Čapkovy, která připomíná její sedmnáctiletý pobyt v Úpici v letech 1890-1907. Na věži radnice se dochovaly vzácné hodiny z roku 1665, jedny z nejstarších v Čechách. Ve sklepní části jsou umístěny artefakty z nedalekého hradu Vízmburk. V současné době je budova muzea a galerie J. W. Mezerové centrem výstavní a přednáškové činnosti v Úpici.