„Jde svou cestou Kulhavý poutník. Tedy nejdříve pozdrav a otázka, která se dává všem cestám a poutníkům. Odkud a kam? Odtud a odtud a tam a tam. Z neurčitého místa na místo ještě nevymezenější. V pravdě jdu od nikud nikam. Spíše je to určité trvání, napětí v čase, jen stav. Přicházím ze svého zrození… a k čemu? Nu přece abych žil, abych mohl býti mnou. Vždyť přece nevíte ani kdo jste a odkud jdete? To nevím, A nevím ani kam.“

Josef Čapek – Rodné Krajiny

Původní úpický hřbitov byl umístěn okolo kostela na náměstí. Když, v roce 1625, při velkém požáru shořel kostel se zvonicí a k tomu dalších 17 okolních domů, byl zřízen nový hřbitov v parku u náměstí. Z kapacitních důvodů byl v roce 1887 vysvěcen nový (současný) hřbitov na pozemku p. Freiberta. Původně zde měl stát uprostřed velký kříž, místo něj však byla postavena románská kaple sv. Ludmily. V levé dolní části hřbitova stojí původní domek hrobníka a márnice.

Významní úpičtí občané pohřbení na tomto hřbitově:

MUDr. Ant. Teuchmann (úpický starosta a lékař) nar. 23. 7. 1815 v Úpici, + 12.4.1890

Emanuel Červený (správce a pokladník městské Občanské záložny) nar. 10. 1. 1847 v Úpici, + 21.12.1914

Juliána Winterová Mezerová (malířka) nar. 28. 2. 1893 v Úpici, + 2.5.1980

JUDr. Richard Sacher (politik) nar. 1. 9. 1942 v Úpici, + 27.2.2014

P. Eduard Pelhřimovský z Greinfenfelsu (kněz) nar. 23. 9. 1829 ve Zruči nad Sázavou, + 13.9.1889 

Jan Abendroth (kněz) nar. 11. 5. 1892 v Lipníku nad Bečvou, + 28.4. 1970

JUDr. Karel Rudolf  (c. a k. notář) nar. 5.10.1852, + 6.8.1907

PhDr. Radko Kejzlar CSc. (spisovatel) nar. 29. 3. 1930 v Úpici, + 26.2.2012

Josef Silvar (vojenský pilot) nar. 19. 9. 1894 v Úpici, + 21.12.1916

Židé na hřbitově

„Dnešku plně neporozumí ten, kdo nezná včerejšek.“ 

Hned poté, co projdete hřbitovní bránou, odbočíte vpravo a zvolna jdete pěšinou, všimněte si honosných hrobek, povětšinou označených německy znějícími jmény. Většinou se jedná o jména a příjmení židovských továrníků, obchodníků, ale i úředníků, tedy prokuristů, účetních a dalších místních osobností úpického textilního a vahařského průmyslu. Náhrobky na starých židovských hřbitovech v naší oblasti mívaly dvojí podobu, šlo o kamenné desky, zapuštěné kolmo do země, tzv. „stély“, nebo od roku 1600 o čtyřstěnné „tumby“ se dvěma vysokými čely, konstrukcí připomínající domeček. Od poloviny 19. století se tvary židovských náhrobků přizpůsobují běžným typům náhrobních kamenů a hrobek na okolních křesťanských hřbitovech. Na některých hrobkách jsou hebrejské texty, na jiných se dočteme jen data úmrtí, někde jsou vzpomenuty oběti „šoa“ neboli holocaustu. Tato část úpického hřbitova je zařazena mezi židovské památky našeho kraje. Většina židovských památek byla zničena během II. světové války. V Trutnově nacisté zapálili synagogu, hřbitov zrušili a náhrobní kameny použili ke stavbě cesty. V Náchodě posloužily náhrobky k regulaci potoka Radechovky.  

Před II. svět. válkou byla Úpice významným průmyslovým městem s kulturně-nábožensky rozmanitým obyvatelstvem. Před příchodem nacismu velká část židovského obyvatelstva utekla do zahraničí, kde zůstali i po válce. Z matričního obvodu Úpice bylo 32 židovských občanů odvedeno do koncentračního tábora a do Úpice se nikdo z nich nevrátil. Úpice tak během několika málo let přišla o významnou část městské podnikatelské elity, která po několik desetiletí utvářela její podobu.

Židovská sekce začíná hrobkou č. 115 J. Buxbaumem u vstupní brány úpického hřbitova vpravo a končí hrobem paní Nettelové č. 95, vše v sekci 8.